Vážení přátelé, přináším ohlédnutí za rokem 2021 jak ohledně nemoci, tak i nahlédnutí do mého soukromého života.
Abych začal nemocí: Tak loňský rok se vyznačoval velkými výkyvy, a to hlavně na podzim, kdy se nemoc rapidně zhoršila a stavy, jak vjemové, tak halucinogenní, se vyhrotily až na dost neúnosnou mez. Celý podzim byl ve stavu plácání se od myšlenek na sebevraždu po návaly obrovské euforie. Bohužel stavy euforie strašně rychle odezněly a následovaly deprese, sluchové a snové vjemy. Stále se ozývaly hlasy, které donekonečna opakovaly jednu věc, a to skončit to. Za měsíc říjen se začaly přidávat neovladatelné záchvaty vzteku, z čehož jsem začal mít ještě větší strach. Proto po konzultaci s mojí doktorkou jsme přidali léky, které mě měly zklidnit. Výsledek je, že, musím zaklepat, se nám to snad podařilo zvládnout. Ono je to těžké, když se přestáváte ovládat. Zatím jsem byl nebezpečný sám sobě, ale tohle začal být vážnější problém. Tak jsem třetí měsíc na dalším léku a vypadá to, že zabral. Tak držte palce.
A teď něco ze mého soukromí
Manželka mě stále a neustále moc podporuje, za což bych jí nejraději na rukou nosil.
Jinak se za loňský rok vyskytly jisté finanční problémy, které se ovšem s velkým úsilím podařilo zvládnout. Přes půl roku u nás byla dosti napjatá atmosféra, ale byly jsme na to dva a vzájemně jsme se podporovaly. Nedostat se při téhle nemoci do finančních problémů je zázrak. Musím všem oznámit, že jsme to zvládli a snad jsme do nového roku vstoupili tou šťastnější nohou. Tak to bych řekl, že je tak v kostce všechno k loňskému roku a slibuji, že teď se budu věnovat více psaní o nemoci.