Ahoj přátelé a spolubojovníci, tak se zase ozývám po delším čase a chtěl bych se s Vámi podělit o jednu věc, kterou jsem zhruba před měsícem začal a zatím mám dobré výsledky. A to je, že jsem začal cvičit a posilovat. Asi si říkáte, že jsem se v mých letech zbláznil, 😊 ale prostě jsem cítil, že potřebuji něco podniknout, abych se nezcvokl úplně.
A teď proč Vám to píšu: někde jsem vyčetl, že na naše problémy je dobrá fyzická námaha a jelikož jsem byl docela sportovně založený, tak jsem se rozhodl pro tento způsob, a za druhé mě taky štvalo, jak člověk vypadal. No, abych tady dlouho nepovídal tak po měsíci musím přiznat, že nastalo zlepšení spánku, což je naprostá bomba, jelikož jsem předtím spal tak max tři hodiny a teď dám klidně, samozřejmě s léky, i šest. Také se mírně zlepšily problémy s hlasy a vidinami. Je fakt ale, že cvičím do úplného vyčerpání. Super na tom je to, že jsem zatím přestal dostávat záchvaty vzteku, které se stávaly nezvladatelné. A jak jsem začal? Na YouTube jsem náhodou narazil na stránky svalydoma, kde frajer Honza ukazuje, jak cvičit doma i s malým závažím. Je tam opravdu dost videí, podle kterých se dá cvičit. Tak pro mužskou část, která chodí na mé stránky je to výzva..co to taky zkusit?
Nevím, jestli to zabere na každého, ale prostě musíme se rvát, přeci nenecháme tu nemoc nad námi zvítězit a ukončit dobrovolně život. A milé ženy je to výzva i pro vás, nebojte se toho, určitě asi nebudete zrovna posilovat, ale je hodně cvičení, kde se můžete najít a obout se do toho. Každopádně, kdo by chtěl konzultaci a radu ode mne, tak stačí napsat na email: info@bohoushysek.cz a rád se podělím o své zkušenosti a postřehy. Tak držte palce a pojďte do této výzvy se mnou i já se rád poučím, jak vám to jde a jak to zvládáte. Jelikož jsem teď když píši tento článek ve stavu psychicky dobrém, tak si uvědomuji, že mám kolem sebe strašně fajn lidi a kdybych dobrovolně odešel, tak jim způsobím obrovskou bolest. Je dobré, když je člověku o něco lépe, když si to uvědomí. Pokud si mohu dovolit jednu radu, je to stejné jako s léky, učením se, nebo držením diety – není dobré cvičit jednou pořádně a pak delší dobu nic. Vždy je třeba cvičit pravidelně!
Vím, je to těžké, ale lidi, sami víte, že se stavy myšlenek na sebevraždu střídají s relativně dobrým obdobím. Ještě vám můžu poradit, když je vám lépe zapisujte si poznatky a postřehy, když vám bude nejhůře tak se k nim vraťte. Tak piště a držte palce.
Mé druhé téma se týká, jedné věci a nevím, jestli jsem se o ní zmínil, a to je moje setkávání se s mrtvými jak v tom, kdy je to příjemné, tak i v tom stavu, kdy je to velice nepříjemné. Od té doby, co David zemřel jsme vlastně nepřetržitě v kontaktu, kdy se mi zjevuje, bohužel nikdy nevím, kdy to přijde a zároveň to není nijak vázané na určitou denní dobu. Většinou jsou ta setkání příjemná, a dokonce spolu hovoříme. Proč to sem dávám? No musím se s vámi podělit o tuto zkušenost, jelikož mi už několikrát zachránila život. Buď tím, že mne varoval anebo, že se mi zjevil, když jsem chtěl skončit to utrpení s těmi hlasy. Většinou velice pomalu na mě mluvil a já se probral ze sebevražedné mánie. Teď si říkáte, že jsem se úplně zbláznil, ale věřím, že se vám to již také stalo s někým blízkým, o koho jste přišli. Asi jsou to naši strážní andělé nebo jak to nazvat. Je to prostě nějaká energie, která nás chrání, za což jsem strašně rád. A těch pokusů o sebevraždu mám za sebou fakt dost. Je zajímavé, že tyto zkušenosti jsem měl i dříve s babičkou a pak s rodiči, kteří už také nejsou, ale s Davidem je to něco jiného, jelikož ten kluk při těch setkáváních za těch 13 let stárne a je z něj dospělý mužský. Teď si určitě klepete na hlavu, že to není možné, ale je to fakt. Kdyby se dal ten okamžik vždy zachytit třeba na kameru nebo foťák, tak bych vás přesvědčil. Teď jsem zvědav, jestli někdo popíše stejnou zkušenost anebo mě budete mít za totálního blázna. Tak piště rád si přečtu i zkušenosti jiných.